TarotGroup.cz

Jak se bránit vůči pomluvě a šikaně?

Při psaní této vlastní zkušenosti mně není dvakrát nejlépe, ale vím, že pokud se s vámi o tuto zkušenost nepodělím, neodpoutám se nikdy.  Tato záležitost se stala zhruba před pěti roky, kdy jsem se odhodlala navštívit kartářku. Tenkrát jsem s kartami začínala, a protože jsem se bála jít s kůží na trh a byla jsem v podstatě, co se týče výkladu karet, začátečník a neuměla jsem sama sobě vyložit, navštívila jsem tedy jednu kartářku, která mi byla doporučena. Co jsem se dozvěděla, je vedlejší, stejně tak i to, zda její věštba vyšla, ale co mne nemile překvapilo, bylo, že když se dozvěděla, že i já jsem člověk, který se zabývá tímto esoterickým směrem, začalo pro mne peklo na zemi. Ne ne, nepřeháním, bohužel vlastní zkušenost, která by mne nenapadla ani v těch nejdivočejších snech.
Ona dáma začala na mne plivat zlá slova a vypouštěla je vesele do světa. Já hloupá jsem se tenkrát začala obhajovat a bojovat... jenže, kdybych věděla, co to bude mít za následek, nikdy bych se neobhajovala. Ztratila jsem mnoho času očišťováním svého jména, jen proto, že mne ona dáma šikanovala, pranýřovala a pomlouvala, kde mohla...
Pamatuji si, když jsem pomáhala u nás ve městě s jednou akcí, jak mi dělala naschvály. K její smůle jsem ji bohužel při těch naschválech několikrát viděla. Dokonce i lidé si na mne ukazovali a šeptali si něco do ucha, co mé uši slyšet neměli. Jejich šepot byl však plný zloby a zášti aniž by si ověřili fakta. Přesvědčila jsem se, že pomluva a zloba světem vládne a najednou jsem si připadala bezmocná. Pak přišla nemoc, která mne na nějakou dobu paralyzovala a já tak byla od té zloby, pomluv, šikany a záště chráněna.
Byly doby, kdy jsem se bála zapnout počítač, či jít do schránky aniž bych tam nenašla zlé pomluvy a nařčení. Moje nemoc však zapříčinila to, že jsem se musela stáhnout a najednou z každodenních zpráv plných nenávistí, které byly na denním pořádku, se najednou omezily na ob den, pak ob týden a najednou byl klid. Dáma, jíž jsem ležela v žaludku, svůj hon na mou osobu vzdala a já si konečně přestala připadat jako štvaná zvěř.
Zpětně, když se ohlídnu, uvědomím si, že ač tato zlá zkušenost byla vlastně pro mne dobrou školou. Zjistila jsem, kdo je na mé straně a kdo ne, také to, jak lidé jsou jako stádo ovcí, které jde za někým, kdo má ostrý jazyk.
Děkuji této paní za tuhle zkušenost, díky ní, jsem totiž silnější než kdy dřív a vím, že pomluva, zloba, nenávist dokáží hodně ublížit. Miriam.

Odpověď

Dobrý den, moc si vážím, že jste o své zkušenosti napsala, protože o tomhle by se mělo mluvit pořád dokola. Lidé neumí myslet sami za sebe a rádi přejímají neověřené informace z okolí, aby je šířili dál. Místo toho, aby pracovali na sobě, vezmou jakožto vlastní seberealizaci zničení někoho jiného. Člověk se rád sdružuje do různých skupin, „je tvor společenský,“ a v partě sbližuje zejména sdílení společných věcí,  zážitků, dovolených, sportů, ale také stejný styl oblečení, kouření, společné jídlo a alkohol. Nic však tak nespojuje tolik jako pomluva.
V boji proti ní se nejde účinně bránit, kdo je první útočník, je ten agresivnější, jeví se jako silnější, má navrch, protože stádoví lidé mají v povaze sklonit se před autoritativní agresivitou a poslouchat manipulativního agresora jako svého nepsaného vůdce. Všichni by si měli přečíst jednu z Nerudových Malostranských povídek „Přivedla žebráka na mizinu.“ Žebráka Vojtíška mají na Malé Straně všichni rádi, dávají mu najíst, co zbyde, přenechají mu obnošené oblečení, popovídají si s ním, zakouří fajfčičku, sem tam mu darují almužnu. Však jednou si žebračka baba Miliónová vyhlídla Vojtíška jako svého budoucího druha. Ale byla to nepříjemná paní a žebrák měl naopak dobrosrdečnou povahu a cítil, že by ho babka utrápila, tak ji slušně odmítl. Ona to však nepřenesla přes srdce (určitě to byl hajzl, napáchal mnoho zla a děsně babce ublížil). Začala ho všude pomlouvat a roztrubovat po Malé Straně, že žebrák je ve skutečnosti bohatý, vlastní na druhém břehu Vltavy tři domy a z poctivých občanů si dělá jen blázny. Všichni se na něho naštvali a dotklo se jich, jak je napálil. Od té doby se s ním nebavili, zavírali mu dveře před nosem a ničím ho nepodarovali, ani zbytky. Nešťastný žebrák se snažil pomluvu vymluvit, i plakal kvůli tomu, ale pohoršení malostranští ho neposlouchali. Pravda vyšla na povrch v zimě, našli žebráka mrtvého, umrzl, neměl ani kabát jen děravou košili. To už bylo pozdě přehodnotit pomluvu. Postava žebrácké babky mi nápadně připomíná typickou starou drbnu, takže v ní poznáte nejspíš mnoho dalších se stejným společným jmenovatelem – pomluvou – a pozor, může pomluvit i vás.
Proti pomluvě je těžké se bránit, jakmile už někdo veřejně řekne, že jste například podvodník, už je vymalováno.  Pokud mlčíte, tak „kdo mlčí, souhlasí,“ přece, „kdyby to nebyla pravda, tak se ozve?“ A když se ještě stáhnete, no tak to se za to jednoznačně za své činy stydíte. Pokud se bráníte opravdu houževnatě, tak docílíte často toho, že jste obě dvě brány jako dvě hádající se sprosté hysterky a nejste věrohodná ani jedna.  Ale pro mě je tato varianta lepší, nesnesla bych, aby někdo, kdo mě chtěl úmyslně poškodit, odešel jako stoprocentní vítěz a já si to nechala vše líbit. Vy píšete, že pomluvy a útoky na vás přestaly, když jste onemocněla a stáhla se. Jakby taky nepřestaly, když splnily svůj účel. Útoky, pomluvy, šikana, to vše má způsobit pád napadané osoby, podlomené zdraví je důkaz nerovnováhy a rozhozené psychiky, která je ve stresu. Zřejmě jste přestala být činná i ve veřejném výkladu karet, vaší konkurence se právě ta paní bála, proto zakročila, aby konkurenci neměla. Pokud už nepředstavuje osoba žádné riziko, pomlouvač a útočník ztrácí zájem. V mém případě pomlouvačná paní chtěla docílit toho, abych nespolupracovala s Ravenem, abych nefotila a nepsala články a už vůbec nenatáčela videa. Nikdy bych jí toto vítězství nedopřála, o to víc jsem se snažila natáčet a fotit. Kdybych přestala, ovšem že by paní o mě přestala jevit zájem, maximálně by mě někde zmínila jako své velké vítězství. Dokud se lidé budou poddávat zlu, budou zbraně zla účinné. Ale je to těžké, v zaměstnání s tím nic nenaděláte. Mě například pomluvil v České televizi editor vysílání před šéfovou, že jsem neschopná a nespolehlivá. Šéfová mě začala šikanovat a on stále čekal, že přijdu k němu pro ochranná křídla. Byl na mě milý a stále mě někam zval a sváděl mě. Já ho nechtěla, protože vypadal jako slizký kondom, tak mě pomlouval stále, až mě ta šéfová vyštvala, ani si neposlechla moji verzi. Měla monolog a mluvila o událostech, u kterých jsem byla jen já a ten editor, čili on byl jediný, kdo jí to mohl říct. A navíc byly ty události hodně překroucené, ale editor měl větší postavení než já. Taky jsem nic nezmohla a žádná odveta, kromě postěžování si s kamarádkami, nemělo smysl. Ale naštěstí mám digitální amulet pomsty, takže moje bývalá šéfka si při lyžování zlomila nohu a potom jí sesadili z šéfové a přeložili úplně na jiné oddělení. Zřejmě takových kravin, jako uvěření hloupé pomluvě toho editora nadělala víc. Jmenovala se Angelika, ale byla ošklivá a nepříjemná a to s takovým jménem obzvláště vynikne. Od první chvíle, co mě viděla, mě neměla ráda. Zřejmě chtěla být taky hnědooká blondýna jako Angelika, markýza andělů.
I pokud není pomlouvač na pracovišti, je bojovat těžké, obzvláště na malé vesnici, nezřídka se stane, že oběť pomluv je z vesnice vyštvaná. Ano, s tím se také nedá nic dělat, nedá se bojovat s větrnými mlýny. Jediné řešení je být úspěšnější a bohatší, potom můžete jít do boje s těmito prostředky. Zasadit se například, abyste byla starostkou obce, pokud se vám to povede, prokážete dostatečnou sílu a pak už vás budou pomlouvat jen hodně potichu. Pokud pomluva a šikana přesáhne určitou mez, je velmi dobré obrátit se na právníka a na soud. Evropská unie nám mnoho vzala, ale tohle nám zrovna dala, právo na obranu proti pomluvě, obzvláště pokud to škodí vašemu bussinessu, což ve vašem případě ano. Takže porada s právníkem vůbec nezaškodí.
Z vašeho popisu mám pocit, že jste se bránila a vyvracela pomluvy. To je právě zásadní chyba, vysvětlovat, že já nejsem debil nebo hajzl. Pomluva je vlastně hozená rukavička, výzva do ringu. Musíte útočit stejnýma zbraněmi, nemluvit o sobě, ale o pomlouvači, to on je ten debil a hajzl. On udělal ty hrozné činy a dopouští se šikany a pomluvy, to on se tady bude probírat. Důležité je ukázat ostatním, že na ně dlabete, z pomluv si nic neděláte, ale jste sebejistá a máte mnohem větší vliv a úspěchy než původní pomlouvač a ještě všem srdnatě řeknete, že to on je ten lhář a pomlouvač.

Monica Star