TarotGroup.cz

Svobodná vůle - nejen v sexu

Je svobodná vůle každému z nás velkým darem? Pokud umíme rozlišovat podstatné od nepodstatného, mohla by být.  Jednou jsem s Ravenem diskutoval, jestli vůbec svobodnou vůli máme. Rozebírali jsme, nakolik nám do života vstupují vnější  okolnosti  a vlivy, které můžeme nebo nemůžeme změnit. Základním faktorem byla samozřejmě země i  kontinent  ve které  se člověk narodí a žije. Člověk v Africe má zcela jistě jiné příležitosti než člověk v Evropě. Dále postavení rodiny, ať už jde o její  finanční  sílu nebo sílu image. Děti, mající vlivnou rodinu, to mají s prosazením  své vůle všeobecně pochopitelně jednodušší. Pak samozřejmě dále schopnosti a  inteligenci, nakolik jsme schopni  jejich prostřednictvím celou situaci a děj ovlivnit. Osobně jsem toho názoru, že na tuto filosoficko-praktickou otázku můžeme objektivně odpovědět především podle toho, jak  nám  samotným se podařilo a nadále daří realizovat v osudu to nejdůležitější, jako je seberealizace, vztahy,  zdraví a práce. Jestli svobodnou vůli máme nebo ne. Jedině tak každý sám za sebe. Podle vlastních zkušeností a výsledku, je zajisté veselé, pokud se můžeme ohlédnout do minulostí a říci, žil jsem a nadále žiji podle své svobodné vůle. To je pro člověka z lidského osudu asi to nejdůležitější.  Je to vlastně ale i velké štěstí, můžeme to nazvat rovnou milosrdenstvím Nejvyšší Síly a Stvořitele, jaké máme příležitost žít a realizovat se. Na to bychom neměli nikdy zapomínat. I když můžeme být inteligentní a mít probuzené vyšší schopnosti, nejsme dokonalí. Navíc je nás tu hodně, vzájemně o sebe zakopáváme, kdy místo toho, abychom se starali hlavně o sebe, se s oblibou montujeme do života druhých. Snažíme se jeden druhého ovládat, dráždí nás už jen to, když vidíme, že si ten druhý nebo druhá žijí podle své svobodné vůle. Alespoň podle mých zkušeností - nejvíce jsem dráždil lidi kolem sebe právě tím, že jsem si žil a žiji podle svého, ať jsem byl kdekoliv, byl jsem klidný a veselý, jednal  jsem tak, jak jsem chtěl, jak jsem to cítil. Když teď okrajově zmíním jen svou pracovní oblast, když jsem jako kontrolní orgán jezdil po republice, kde na rozdíl od většiny svých kolegů jsem splnil účel kontroly aniž bych musel někoho zbytečně zastrašovat nebo dokonce buzerovat a u toho se i vesele bavil, mě dostávalo do hodně příjemného psychického rozpoložení , zatímco kolegy to dráždilo, ale zpět. Jeden druhého chceme ovládat, kdy navíc máme často až nezvykle veliké nároky, kterým pořádně ani sami nerozumíme. Přitom někdy stačí tak málo, abychom v mnoha věcech, které se pokládají za automatické, viděli velké věci. To si samozřejmě ale nejlépe uvědomí ti, co začali z nuly, ať už jde o souvislosti materiální či duchovní, ale pochopitelně také záleží na úhlu pohledu. Narodíme se a nezřídka dlouho ani nevíme, co od života vlastně chceme, stejně tak nevíme jak toho dosáhnout. A tak mnohdy až po určité době s povděkem oceníme, že něco, co jsme si přáli, nám nevyšlo, něco nám osud nedopřál, i když jsme se zlobili, přesto trhnutí veslem osudu bylo záměrně milosrdné a inteligentní. Výchova, prostředí a nepochybně i genetické dispozice nás nějak poskládali, naše prožitky utvořily určitou osobnost a ta se na základě toho nějak projevuje. Víme hlouběji vůbec, co ovlivňuje naše prožívání  a přání rozhodující o tom, jakou profesi si zvolíme, jakého partnera si vybereme, jak se postavíme k vlastní seberealizaci a zdraví, v podstatě k celému osudu. Je nanejvýš nutné porozumět dobře tomu, co se odehrává nejen kolem nás, ale i v nás. Čas běží rychle, nejsme jeho páni, ovládáme mnohé, ale čas určitě ne a přitom čas je náš osud. Je to nejcennější co máme. Volíme vždy optimální cestu k lepším výsledkům, ke šťastnému osudu? U té cesty bych se pozastavil, opět ve smyslu svobodné vůle neboť ta souvisí s individualitou. Kritizovat ego a přitom nic o něm do hloubky nevědět, o přírodě nic nevědět, o světě nic nevědět, je bludný kruh. Každý máme své ego a je to tak zcela správné a nutné. Jinak bychom zemřeli. Ovšem musíme i sami dobře vědět, co je ego pravé a co ne, na co máme právo a na co ne. Měli bychom také vědět, co pravé ego - individualitu vězní. Jestli právě to falešné ego, které jsme přijali, když jsme se podvolili dezinformacím a iluzím kolem nás. Svobodnou vůli projevující se nejlépe řečeno právě jako pravá  individualita si musíme zasloužit. Jak na materiální tak na duchovní rovině.  Jde  o existenciální  Já. A to zraje stejně jak víno a ženy. Pokud jste příznivci esoteriky, nemáte proti ní výhrady, ale ani se už nyní nepokládáte za osvícené nejvyšší mágy a vědmy, kteří všemu rozumí nejlépe, doporučuji, pokud váš osudový čas ještě nevypršel, začít úplně jednoduše, pokud chcete něco na svém osudu změnit . Začněte pracovat s tarotem. Proč s tarotem? Práce s tarotem je meditace, magie a pozorování – snaha vidět hlubší souvislosti a náhledy v mnoha směrech současně. Navíc  jde o postup jak se sblížit  s nejvyšší inteligencí jakou nemá  jedinec běžně k dispozici. Pro svobodnou vůli a individuální vývoj je to geniální cesta. Pozor nejde o nějaké pouhopouhé věštění budoucnosti. Pracuje se v přítomném čase. Přítomnost je budoucnost. Jak jsme si už mnohokrát řekli, jde o práci na sobě, která se dotkne jak vašeho myšlení, emocí, tak také těla. Všechno by mělo být harmonicky propojené. Ne zablokované nebo v disharmonii. Víte, že všechno na celém světě má svůj kód - symbol. Dokonce i pro oblast partnerství a vztahů. Nejen svatba a komunikace, ale i přátelství má svůj symbol. Stejně tak  v oblasti sexu má vše svůj symbol, např. piss, tantrická soulož apod. Jak to, že to ještě nevíte? Nevěříte? Hodnotit věci bychom v pravdě ani moc neměli, ať už jde o lidi kolem nás, nebo o situace, kterých jste se osobně neúčastnili. Stačí, když budete pozorovat a uvidíte co a jak je. Tarot mluví v symbolech. V 78 tarotových kartách jsou skryty informace související s vaší existencí, které mají dopad na vaše zdraví, partnerství, seberealizaci a práci, tedy na vaši svobodnou vůli. Tarot je skutečná a jedinečná kniha moudrosti. Ne každý v ní ale umí číst. Že každá karta reprezentuje určitý princip, to dokáže pochopit i dítě na základní škole, děti jsou chytřejší než se zdá. Osobně bych trestní odpovědnost snížil na nejnižší možný věk. Jestli někdo má pocit, že dítě nebo mladiství, kteří někoho okradou, znásilní nebo dokonce zavraždí, si neuvědomují,co dělají, je na velkém omylu. Jsou dobře schopni vnímat co se děje. Vyrovnat se s důsledky svého jednání, to už je jiná otázka, s tím se často neumí vyrovnat ani dospělí, svéprávní a plnoletí, kteří mají i více průkazů totožnosti. Nemyslím vyrovnání jen ve smyslu deliktů a trestných činů, ale celkové vyrovnání se s myšlením a s jednáním v běžném konkurenčním boji a v mezilidských vztazích. Jde o emoce, rozum, jejich zralost a integraci a schopnost vidět věci a situace v širších souvislostech. Osobně se této problematice věnuji přibližně třicet let. Nezačal jsem s tarotem, ale s astrologickými kartami, které sestavil osobní astrolog Albrechta z Valdštejna Giovanni Seni. Jde o kombinaci 36 karet, kde jsou astrologická znamení a konstelace. Pokud se s nimi naučíte opravdu dobře pracovat, jste téměř astrolog. Osobně s nimi vím i několik dní dopředu, co bude v Blesku v horoskopech, které píše Raven. Analogie a synchronista je úžasná věc. Je to jedna z nejvyšších sil a vy se jí můžete prostřednictvím práce se symboly naučit rozumět. Proč o tom vlastně píši. Z největší pravděpodobností ani pan Seni nevěděl, jak úžasné karty vlastně vymyslel. Jeho průvodce k výkladu je sice dobrý, ale pokud bych to měl hodnotit z hlubší esoterní souvislosti, psychologie a astrologie, vůbec si nevšiml, že jeho karty jsou schopny sestavovat symboly, které jsou v knize tarotu. Propojení astrologie a tarotu je geniální. Obé samozřejmě vzniklo na základě dlouholetého pozorování a studia symbolů a života. Máte námět k přemýšlení, když vás k tomu něco zajímavého napadne, klidně se nám ozvěte.
Sendivoj Orleánský